Ve středu 13. 3. 2013 v 19.07 oznámil bílý kouř z komína Sixtinské kaple, že byl zvolen nový papež Církve svaté.
Mnozí, aniž by věděli, kdo jím je, propukli v okamžitý jásot a nadšení.
Jiní s napětím vyčkávali, zdali ten, kdo se měl za několik desítek minut objevit v lodžii baziliky sv. Petra, povede Církev vstříc modernímu světu a ideálům francouzské revoluce, nebo naopak k apoštolské tradici a uchování pokladu víry zjeveného samotným Bohem.
Zdali se bude chtít zalíbit světu a lidem, nebo naopak Bohu, protože, jak víme, dvěma pánům nelze sloužit.
Zdali bude „vstřícný“ k falešným náboženstvím, nebo naopak bude hlásat nepopulární pravdu, že spásy lze dojít jedině skrze Ježíše Krista a Jím založenou Jednu Svatou Apoštolskou Katolickou Církev.
Zdali v katolické bohoslužbě bude prosazovat profanaci, lidovost a důraz na společenství, nebo naopak sakralitu, zbožnost a důraz na Boha.
Zdali kardinálové vybrali papeže z Boží vůle nebo naopak z Božího dopuštění.
Už první slova nového papeže Františka naznačila, jestli vnese do světa více Boha, nebo do Církve více světa. Namísto katolického pozdravu, k jehož používání nabádá každý dobrý katechismus, pronesl shromážděným věřícím slova buona sera, tedy dobrý večer. Když se s věřícími chtěl pomodlit, nerozhodl se pro jazyk Církve – posvátnou a vznešenou latinu, mateřský jazyk všech katolíků po celém světě, nýbrž pro světskou italštinu. Nemluvil o sobě jako o papeži, ale zásadně jako o biskupovi – znamená to, že bude prosazovat kolegialitu, tj. umenšení a relativisaci papežského primátu?
To jsou první dojmy pozorovatele z České republiky. Co však píší o novém papeži lidé z jeho diecéze? Citujme jistého Antonia:
„Žiji v Buenos Aires. Bergoglio tuto arcidiecézi zničil, pronásledoval jednoho každého pravověrného kněze. Pohrdá sakralitou (posvátností), a de facto zakázal uvedení Summorum Pontificum v praxi. Je to naprostý nepřítel Tradice. … Jeho zvolení je nejspíš velkým Božím trestem pro nás všechny.” (http://cathcon.blogspot.cz/)
Argentinský žurnalista Marcelo Gonzáles uvedl:
„Jorge Mario Bergoglio je … zapřísáhlým odpůrcem tradiční mše svaté… Pronásledoval každého kněze, který projevil snahu nosit kleriku, kázal s rozhodností, nebo se prostě jen zajímal o Summorum Pontificum (motu proprio Benedikta XVI., pozn. red.). … Nevynechal žádnou příležitost propůjčit svou katedrálu protestantům, muslimům, židům a dokonce fanatickým skupinám ve jménu zbytečného mezináboženského dialogu…“ (http://rorate-caeli.blogspot.com/2013/03/the-horror-buenos-aires-journalist.html)
Vypadá to tedy, že nás čekají nelehké časy. Po Benediktu XVI., který svým způsobem pomohl mnohým lidem poznat poklad katolické tradice, přichází papež, o němž pár dní po resignaci Benedikta XVI. nejmenovaný kardinál citovaný vatikanistou Andreou Tornellim řekl:
„Čtyři roky pro Bergoglia by měly stačit, aby leccos změnil.“ (http://rorate-caeli.blogspot.com/2013/03/so-were-vaticanists-right.html)
Připravme se tedy pro jistotu opět na nespravedlivé pronásledování katolické tradiční mše svaté a s důvěrou se modleme za nového papeže modlitbu z jejího misálu:
Bože, všech věřících pastýři a vůdce, shlédni milostivě na služebníka svého Františka, jehož jsi nejvyšším pastýřem Církve své ustanovil; dej mu, prosíme, by těm, jež řídí, prospíval slovem a příkladem, aby spolu se stádcem sobě svěřeným života věčného dospěl. Skrze Pána našeho Ježíše Krista…
Pamatujme, že Bůh má moc obrátit kohokoliv a když se z Šavla, pronásledovatele křesťanů, stal Apoštol národů, může se i z papeže Františka stát zastánce tradice. Prosme o přímluvu také blahoslavenou Marii, vždy Pannu, jejíž Neposkvrněné Srdce nakonec zvítězí. Do té doby ale nás a celou Církev, zdá se, čekají nelehké zkoušky.
Všichni svatí papežové, orodujte za nás!
Karel Mach