1. Pravidelná tradiční mše svatá v Záhřebu
2. Tradiční mše svatá po dlouhé době sloužená ve Španělsku biskupem
3. Pozitivní vývoj na Filipínách
4. Nově jmenovaný kardinál Walter Brandmueller sloužil pontifikální tradiční mši svatou
5. Novokněz P. Tomasz Jochemczyk (*1976) sloužil v tradičním římském ritu svou primiční mši sv.
České katolické stránky Vendeé informovaly o dvou radostných novinkách, které se týkají tradiční mše svaté (celý článek zde):
1. Pravidelná tradiční mše svatá v Záhřebu
Papežská komise Ecclesia Dei intervenovala na popud věřících z arcidiecéze Záhřeb v Chorvatsku u tamního arcibiskupa kardinála Bozaniće a ten přislíbil zajištění celebrování tradiční latinské mše svaté ve své arcidiecézi. Mše svatá podle misálu Jana XXIII. bude v Záhřebu celebrována každou neděli a zasvěcený svátek v 11:30.
2. První tradiční latinská mše svatá sloužená ve Španělsku biskupem od promulgace Summorum pontificum
15. ledna 2011 sloužil J. Ex. Manuel Urena Pastor, arcibiskup ze španělské Zaragozy, slavnou zádušní mši podle misálu z roku 1962 ve farním kostele Santa Maria la Mayor v Epile v Zaragoze. Jde o první mši podle misálu z roku 1962, kterou sloužil kanonicky regulérní biskup v samotném Španělsku od promulgace Motu proprio Summorum pontificum.
Několik dalších španělských biskupů sloužilo po promulgování Summorum pontificum mše podle misálu z roku 1962 nebo při nich asistovalo, ale žádná z nich se nekonala v samotném Španělsku.
3. Pozitivní vývoj na Filipínách
Mše sv. podle misálu bl. Jana XXIII. z roku 1962 je od ledna 2011 sloužena každý den v semináři sv. Maxmiliána v Manile, který patří řádu minoritů (OFMConv.). Informovaly o tom 24. ledna 2011 stránky Rorate Coeli.
Ve filipínském hlavním městě jsou tedy nyní tradiční mše svaté každodenně slouženy již na čtyřech místech.
4. Nově jmenovaný kardinál Walter Brandmueller sloužil pontifikální tradiční mši svatou
6. ledna 2011, na svátek Zjevení Páně, sloužil J. E. kard. Walter Brandmueller v kostele Panny Marie Bolestné v italském Campocavallo di Osimo pontifikální mši sv. v tradičním římském ritu.
Klasický ritus mše svaté horlivě podporují i minimálně tři další kardinálové jmenovaní v listopadu 2010 papežem Benediktem XVI. Informovali jsme o tom v článku Noví kardinálové a tradiční mše sv.
5. Novokněz P. Tomasz Jochemczyk (*1976) sloužil svou primiční mši sv. v tradičním římském ritu
Informovaly o tom polské stránky Nowy ruch liturgicny. P. Tomasz pochází z diecéze Katowice a byl vysvěcen pro italskou diecézi Albenga-Imperia.
J. Ex. Mario Oliverii
Za zmínku stojí, že farní kostel sv. Tomáše Apoštola, v němž se primice konala, nemá a nikdy neměl tzv. obětní stůl. Současný biskup J. Ex. Mario Oliverii totiž už před deseti lety nařídil odstranění těchto zařízení z kostelů své diecéze.
Tento požadavek je v souladu jak s tradicí Církve a podstatou mše svaté (mše sv. je oběť přinášená jedině Bohu, ne přítomnému lidu), tak s platnými liturgickými předpisy a vyjádřením Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, kde není žádný požadavek na sloužení mše „čelem k lidu“ (viz též náš článek O společném obrácení kněze a lidu).
Přinášíme překlad článku, který vydal v roce 2008 britský Catholic Herald. Kardinál Dario Castrillon Hoyos prohlásil, že papež si přeje, aby tradiční katolická mše byla nabízena ve všech farnostech na světě. Vatikánský kardinál novinářům v Londýně rovněž řekl, že sloužit mši v tradičním ritu by se měli učit všichni seminaristé.
Kardinál Dario Castirillon Hoyos
Kardinál Dario Castrillon Hoyos prohlásil, že papež si přeje, aby tradiční katolická mše byla nabízena ve všech farnostech na světě. Vatikánský kardinál novinářům v Londýně rovněž řekl, že sloužit mši v mimořádné formě římského ritu (někdy nazývané též tridentský ritus) by se měli učit všichni seminaristé.
Tyto poznámky kardinál Castrillon učinil minulou neděli, krátce předtím, než se stal prvním kardinálem po 39 letech, který sloužil ve Westminsterské katedrále mši v tradičním římském ritu.
Na otázku Catholic Herald (britské katolické noviny – pozn. překl.), zda by si papež přál vidět mnoho farností, které dávají prostor tradiční formě, kardinál odpověděl: „Všechny farnosti. Ne mnoho, ale všechny, neboť se jedná o dar Boží. Papež nabízí toto bohatství a pro nové generace je velmi důležité, aby poznali minulost Církve. Tato forma bohoslužby je tak vznešená, tak krásná – teologicky nejhlubší způsob vyjádření naší víry. Bohoslužba, hudba, architektura, malby vytvářejí celek, který je velkým bohatstvím. Svatý otec je ochoten všem lidem nabídnout tuto možnost, nikoliv pouze několika skupinám, které na tom trvají, ale všem, aby každý znal tento způsob slavení Eucharistie v katolické církvi.“
Slavení tradiční mše svaté není bojkotem koncilu
Kardinál Castrillon, prezident Papežské komise Ecclesia Dei, zodpovědné za dohled nad aplikací Summorum pontificum, papežského dokumentu umožňujícího všeobecné užívání tradičního ritu, řekl, že bylo „naprostým nepochopením“ myslet si, že papež se povzbuzením starší formy bohoslužby snaží vrátit zpět reformy druhého vatikánského koncilu v 60. letech. „Koncilní otcové nikdy neslavili jinou mši, než tu gregoriánskou [tradiční]. To [Novus ordo] přišlo až po koncilu“, řekl kardinál. „Svatý otec, který je teologem a který se podílel na přípravách koncilu jedná přesně v jeho duchu, když svobodně nabízí různé způsoby slavení.“ „Svatý otec se nevrací do minulosti. Přináší z minulosti bohatství, aby ho nabídl bok po boku s bohatstvím slavení v novém ritu“, dodal. Taktéž řekl, že Ecclesia Dei požádala semináře, aby noví kněží byli vedeni k pochopení teologie, filosofie a jazyka mší.
Tradiční mše svatá farnosti obohatí
Kardinál řekl, že farnosti by měly vést věřící k „ocenění síly ticha, síly posvátného stavu před Bohem, hluboké teologie, k objevení, jakým způsobem a proč kněží reprezentují osobu Krista a jak se s knězem modlit“. V Summorum pontificum papež napsal, že tridentské mše by se měli věřícím umožnit v každé farnosti, kde se najde skupina věřících, která si to přeje. Taktéž napsal, že každý kněz může tuto mši volně sloužit. Nepožadoval tedy, aby se tridentská mše sloužila v každé farnosti, ale tam, „kde existuje stabilní skupina věřících zaměřená k předchozí liturgické tradici“, by kněz měl „ochotně vyjít vstříc“ jejich přání. Kardinal Castrillon v Londýně při návštěvě Latin Mass Society (LMS) řekl, že stabilní skupina může znamenat i pouze tři nebo čtyři lidi ne nutně ze stejné farnosti. Jeho poznámky roznítily už tak živé debaty ohledně znovuzavedení formy slavení, která byla po téměř 40 let široce potlačována. To se stalo i zdrojem roztržek v Církvi. Někteří katolíci byli tak pobouřeni, že založili tradicionalistická společenství, která někteří jiní katolíci, pro něž je stará mše souhrnem všeho špatného v předkoncilní Církvi, vnímají natolik exoticky, že je označují jako schismatická. Když papež Benedikt XVI. uvolnil v červenci minulého roku starou mši, mnoho komentátorů vidělo jako hlavní důvod snahu o umožnění návratu tradicionalistů zpět do stádce. Nicméně výroky kardinála Castrillona ukazují, že Benedikt XVI. si přeje mít starý ritus řádně ve všech místních církvích, aby tak mohl obohacovat slavení Novus ordo a pomohl ve vymýcení liturgických úletů.
Kněží a biskupové by měli tradiční ritus podporovat, říká kardinál
Kadrinál Castrillon později při promluvě k LMS vysvětloval široké praktické aplikace Motu Proprio. Zdůrazňoval, že dokument nás uvedl do nové právní reality.
Řekl, že zatímco znovuzavedení mimořádné formy „musí být provedeno v harmonii jak s církevním právem, tak s církevními představenými“, ti „musí pochopit, že tato práva jsou nyní pevně ukotvena v právu Církve skrze samotného Náměstka Kristova“.
Kněží a biskupové dle něj „musí udělat všechno, co je v jejich moci, aby věřícím zajistili tento skvělý liturgický poklad církevní tradice“.
Nejnáléhavější úkolem, řekl kardinál Castrillon, je pomoc těm věřícím, kteří si přejí mši slavenou v mimořádně formě, kteréžto právo jim zajišťuje papežovo motu proprio, „na těch místech, kde je pro to od věřících největší touha, ale jejich ‚legitimní požadavky‘ dosud nebyly vyslyšeny“.
Kardinál pokračuje: „Na jedné straně žádný kněz nemůže být nucen sloužit mši v mimořádné formě proti své vlastní vůli. Na druhé straně ti kněží, kteří si nepřejí sloužit podle misálu z roku 1962, by měli být velkorysí, když se setkají s žádostmi od věřících, kteří si to přejí.“
V části přímo zaměřené k biskupům kardinál zmínil dvě krátkodobá opatření, která je potřeba udělat. Za prvé zřídit „centrálně umístěný kostel, vyhovující největšímu množství věřících“, kde by „farář byl ochoten uvítat tyto věřící, a to jak z jeho vlastní farnosti, tak z farností přilehlých“. Za druhé „je rozhodující, aby existovali kněží, kteří budou ochotni slavit mši podle misálu z roku 1962“ za účelem „zajištění této důležité pastorační služby na každotýdenním nedělním základě“.
Kdo se staví proti tradiční mši, jde proti intencím papeže
Kardinál Castrillon řekl, že je „obvzláště smutné“, pokud kněží, jako výsledek „restriktivních legistativních kroků“, mají „sloužení v mimořádné formě zamezeno“.
Tyto kroky se, dle kardinála, „staví proti intencím Svatého otce, a tedy i proti univerzálnímu právu Církve“. Na druhé straně však kardinál také apeloval na LMS, aby mělo na paměti, že misál z roku 1962 je „živým vyjádřením katolické bohoslužby“, a proto věřící musí taktéž očekávat jeho rozvíjení.
Poté, co se zmínil o posledních změnách v zasvěcených svátcích, kardinál Castrillon poprosil tradicionalistické věřící, aby se „nestavěli v principu proti nezbytným úpravám, které si Svatý otec vyžádal“. Nazval to „obětí, o kterou prosí, aby ji udělali s radostí jako znamení jeijch jednoty s katolickou církví v jejich zemi“.
Poukázal nicméně na to, že dřívější zasvěcené svátky mohou být stále slaveny ve své dny, ale povinnost se jich účastnit byla odstraněna.
Později ten samý den kardinál poprvé od šedsátých let odsloužil v katedrále slavnou pontifikální mši v mimořádné formě. Účastnilo se asi 1500 lidí všeho věku, včetně mnoha mladých rodin.
Neúčastnil se sice žádný z anglických nebo velšských biskupů, ale kardinál Cormac Murphy-O’Connor poslal zprávu s uvítáním, které bylo přečteno. Při mši bylo v presbytáři přítomno nejméně 36 kněží z celé země.
