Tento nástěnný rodinný kalendář je zhotoven ve stejném stylu jako kalendáře, které jsme vydali v předchozích třech letech (zároveň se snažíme každoročně zvyšovat kvalitu). Obsahuje svátky dle římského misálu z r. 1962 se zohledněním místních svátků našich diecézí. Ke každému měsíci je přiřazen tematický poučný či inspirativní text a barevný obrázek. V kalendáři jsou graficky odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd.
I letos jsme ve spolupráci s našimi slovenskými přáteli připravili variantu se slovenským kalendariem a texty přeloženými do slovenštiny.
Možnosti objednání
Česká verse
Distribuci českého kalendáře zajišťuje Nakladatelství sv. Izidora. Kalendář, případně další publikace tohoto katolického nakladatelství, si můžete objednat zde. Expedice objednávek začne začátkem prosince.
Kalendář bude dále možno zakoupit od 1. adventní neděle (29. listopadu 2015) v sakristii kostela Zvěstování Panny Marie („sv. Gabriel“) v Praze na Smíchově.
Informace o případných dalších odběrných místech doplníme.
Slovenská verse
Slovenský kalendář si můžete objednat zasláním emailu na adresu kalendar@missa.sk. Do zprávy uveďte vaši adresu a požadovaný počet výtisků.
Na uvedené emailové adrese je možné si domluvit i případné osobní převzetí kalendáře.
Výprodej kalendářů na rok 2015
Je rovněž stále možné objednat si i kalendář na rok 2015, a to za zvýhodněnou cenu 35 Kč (doprovodné texty v tomto kalendáři jsou stále aktuální, či spíše nadčasové).
Informace o cenách
Cena kalendáře je 90 Kč.
Jelikož chceme podpořit co největší rozšíření kalendáře, připravili jsme pro každého, kdo si objedná více kusů (aby je například věnoval svým příbuzným a známým; ideální vánoční dárek), slevy, které platí při objednání do 15. prosince 2015:
Tento nástěnný rodinný kalendář je zhotoven ve stejném stylu jako kalendáře, které jsme vydali v předchozích dvou letech. Obsahuje svátky dle římského misálu z r. 1962 se zohledněním místních svátků našich diecézí. Ke každému měsíci je přiřazen tematický poučný či inspirativní text a barevný obrázek. V kalendáři jsou graficky odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd.
Letos ve spolupráci s našimi slovenskými přáteli připravili i variantu se slovenským kalendariem a doprovodnými texty přeloženými do slovenštiny.
Možnosti objednání
Distribuci českého kalendáře zajišťuje Nakladatelství sv. Izidora. Kalendář, případně další publikace tohoto katolického nakladatelství, si můžete objednat zde.
Kalendář je dále možno zakoupit v sakristii kostela sv. Gabriela v Praze. Informace o případných dalších odběrných místech doplníme.
Slovenský kalendář si můžete objednat zasláním emailu na adresu kalendar@missa.sk. Do zprávy uveďte vaši adresu a požadovaný počet výtisků.
Informace o cenách
Jelikož chceme podpořit co největší rozšíření kalendáře, připravili jsme pro každého, kdo si objedná více kusů (aby je například věnoval svým příbuzným a známým; ideální vánoční dárek), významné slevy, které platí při objednání do 15. prosince 2014:
Titulní strana českého kalendáře má vánoční tematiku, takže tím více se hodí kalendář jako vánoční dárek.Slovenská verse má na titulní straně fotografii Mše sv. z Vranova nad Topľou
Ukázka
Níže vidíte podobu kalendáře na březen 2015 (horší rozlišení je dáno pouze tímto obrázkem).
Takto bude vypadat kalendář pověšený na stěněTakto bude vypadat kalendář pověšený na stěně
Pro četné čtenáře, kteří se ptali, zda i letos vydáme katolický kalendář jako v minulých dvou letech, máme dobrou zprávu: kalendář už se tiskne. Jakmile bude hotov, což bude kolem 10. listopadu, budeme vás informovat o možnostech jeho objednání. Distribuci v ČR bude letos zajišťovat Nakladatelství sv. Izidora.
Letos ve spolupráci s našimi slovenskými přáteli připravili i variantu se slovenským kalendariem a doprovodnými texty přeloženými do slovenštiny.
Titulní strana českého kalendáře má vánoční tematiku, takže tím více se hodí kalendář jako vánoční dárek.Slovenská verse má na titulní straně fotografii Mše sv. z Vranova nad Topľou
Ke každému měsíci navíc bude stejně jako u předchozího kalendáře přiřazen i poučný či inspirativní text s katolickou tematikou a s obrázky. V kalendáři budou odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd.
Pomoc při vydání
Stejně jako loni i letos s vděčností uvítáme podporu sponzorů. Chcete-li vydání kalendáře podpořit svým darem, pošlete přímo na náš účet 256077140/0300 s variabilním symbolem 2015.
Co bude kalendář obsahovat
– Liturgickou událost, která připadá na daný den dle misálu 1962, zohledněny budou také místní svátky našich církevních provincií;
– třídu svátku a barvu mešních rouch;
– vyznačení příp. svátostin, které se ke dni dle římského rituálu tradičně pojí (např. žehnání pokrmů na Velikonoce, žehnání vína na sv. Jana atd.).
Odlišeny budou neděle, zasvěcené svátky a svátky doporučené. Postní dny budou vyznačeny dle tradiční předkoncilní praxe v našich zemích. Symbol ryby bude značit půst od masa, symbol prázdného talířku pak půst újmy.
Odlišeny budou také dny pracovního klidu v České republice spolu s pojmenováním civilního svátku.
U každé strany kalendária bude druhá, barevná strana s obrázky, modlitbami, texty apod. vztahující se k danému měsíci či nějakému svátku, který se v daný měsíc slaví.
Ukázka
Níže vidíte podobu kalendáře na březen 2015 (horší rozlišení je dáno pouze tímto obrázkem).
Takto bude vypadat kalendář pověšený na stěněTakto bude vypadat kalendář pověšený na stěně
Dovolujeme si čtenáře informovat o dvou publikacích, které v nejbližších týdnech vydáme a jsou ideálním vánočním dárkem. Jakmile budou připraveny k rozesílání, budeme vás informovat o možnosti jejich objednání.
Dovolujeme si čtenáře informovat o dvou publikacích, které v nejbližších týdnech vydáme a jsou ideálním vánočním dárkem. Jakmile budou připraveny k rozesílání, budeme vás informovat o možnosti jejich objednání.
Kalendář
Jelikož se náš kalendář na rok 2013 setkal s velice příznivým ohlasem, připravila Krása liturgie i letos vydání nástěnného rodinného kalendáře na příští rok. Bude obsahovat svátky dle římského misálu z r. 1962 obohaceného i o naše místní.
Titulní strana kalendáře
Ke každému měsíci navíc bude stejně jako u předchozího kalendáře přiřazen i poučný či inspirativní text s katolickou tematikou a s obrázky. V kalendáři budou odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd.
Letošní vydání je specifické zaměřením na Syllabus obsahující hlavní bludy moderní doby, od jehož vydání bl. Piem IX. v roce 2014 uplyne 150 let. Obsahuje mimo jiné fotografie z vyšebrodského kláštera, kde se slouží výhradně tradiční liturgie.
Pomoc při vydání
Stejně jako loni i letos s vděčností uvítáme podporu sponzorů. Chcete-li vydání kalendáře podpořit svým darem, napište nám prosím na e-mail, nebo dar pošlete přímo na náš účet 256077140/0300 s variabilním symbolem 2014.
Co bude kalendář obsahovat
– Liturgickou událost, která připadá na daný den dle misálu 1962, zohledněny budou také místní svátky našich církevních provincií;
– třídu svátku a barvu mešních rouch;
– vyznačení příp. svátostin, které se ke dni dle římského rituálu tradičně pojí (např. žehnání pokrmů na Velikonoce, žehnání vína na sv. Jana atd.).
Odlišeny budou neděle, zasvěcené svátky a svátky doporučené. Postní dny budou vyznačeny dle tradiční předkoncilní praxe v našich zemích. Symbol ryby bude značit půst od masa, symbol prázdného talířku pak půst újmy.
Odlišeny budou také dny pracovního klidu v České republice spolu s pojmenováním civilního svátku.
U každé strany kalendária bude druhá, barevná strana s obrázky, modlitbami, texty apod. vztahující se k danému měsíci či nějakému svátku, který se v daný měsíc slaví.
Ukázka
Níže vidíte podobu kalendáře na březen 2014 (horší rozlišení je dáno pouze tímto obrázkem).
Takto bude vypadat kalendář pověšený na stěně
Výklad nejdražší oběti Mše svaté od ctih. Martina z Kochemu
Do tisku jde rovněž Výklad Mše sv. od ctih. Martina z Kochemu. Publikace je přepisem vydání z roku 1931 pořízeným s pomocí čtenářů těchto stránek a bude možno ji objednat společně s kalendářem za zvýhodněnou cenu. Text knihy bude rovněž ke stažení na našich stránkách.
Kniha má přes 350 černobílých stran a barevnou obálku.
Chcete-li vydání Výkladu Mše sv. podpořit svým darem, napište nám prosím na e-mail, nebo dar pošlete přímo na náš účet 256077140/0300 s variabilním symbolem 1712.
Rádi bychom tímto poděkovali všem, kdo se zasloužili o vydání katolického nástěnného kalendáře, především sponzorům. Díky jejich štědrosti a velkorysosti nebylo nutné do kalendáře umístit žádné reklamy, což je velké plus.
Za sponzory, stejně jako za ostatní dárce podporující KL, bude sloužena mše svatá.
Náklad kalendářů je nyní z více než 3/4 rozprodán. Kdo tedy ještě kalendář nemá a měl by zájem, ať neváhá. Informace jak lze kalendář objednat jsou zde.
Vytisknuté kalendáře jsou již plně k disposici. Níže naleznete pokyny pro jejich objednávání a místa možného osobního odběru či nákupu, která budeme do mapky dále přidávat.
Titulní strana kalendáře
Dostali jsme zprávu z tiskárny, že tisk a vazba katolického kalendáře, o němž jsme vás před nedávnem informovali, budou dokončeny 14. prosince. Přestože jsme očekávali minimálně o týden dřívější termín, pevně doufáme, že i za této situace se kalendář dostane včas i těm, kdo jej zamýšlí věnovat někomu jako vánoční dárek.
Aby se to podařilo, prosíme zájemce o kalendáře, aby si je objednali už teď, abychom jim mohli kalendáře jakmile to půjde, tj. v pondělí 17. prosince, odeslat.
AKTUALIZACE
Vytisknuté kalendáře jsou již plně k disposici. Níže naleznete pokyny pro jejich objednávání a místa možného osobního odběru či nákupu, která budeme do mapky dále přidávat.
Standardní způsob objednání je přes internetový obchod Sacrum, a to buď přímo skrze jeho webové rozhraní, nebo zasláním emailu na adresu obchod@sacrum.cz. V emailu musí být uvedena adresa objednatele, požadovaný počet kalendářů a informace, zda chce dotyčný zaplatit bankovním převodem či na dobírku. Jako předmět zprávy prosím uveďte „K2013“. Poštovné a balné činí 45 Kč při platbě převodem, 100 Kč při platbě na dobírku.
Dále bude možno kalendář zakoupit v obchodě Oremus v Plzni, 15. prosince po pontifikální Mši sv. ve Vyšším Brodě a na dalších místech uvedených na mapce níže.
Pokud by se mezi našimi příznivci našel někdo, kdo by chtěl kalendář prodávat, nechť nám napíše na email info@krasaliturgie.cz a zařadíme ho do této mapky prodejních míst kalendáře, kterou budeme podle potřeby aktualisovat:
[mappress]
Cena kalendáře je úměrná počtu odebraných výtisků. Abychom podpořili ty, kdo budou chtít rozdáváním kalendáře svým bližním konat apoštolát katolické tradice, poskytujeme slevu už od 2 zakoupených výtisků a při větším odběru se cena kalendáře dále snižuje:
Sponzoři kalendáře, kteří se zasloužili o snížení jeho prodejní ceny pro všechny kupující a kterým tímto srdečně děkujeme, mají nárok na adekvátní počet kalendářů zdarma.
Kalendář obsahuje kromě vlastního kalendaria, kde jsou odlišeny postní dny, zasvěcené a doporučené svátky, dny pracovního klidu v České republice, změny času atd. také ke každému měsíci poučný text, úvahu či modlitbu na téma blízké danému měsíci a barevný obrázek.
Takto bude pověšený kalendář vypadat (po kliknutí se obrázek zvětší):
O odstraněných příležitostech obsažených v tridentském liturgickém kalendáři
Evžen Kindler
V příspěvku Z historie tridentské mše svaté jsme slíbili všimnout si změn v liturgickém kalendáři, způsobených „pokoncilovou“ reformou, což zde učiníme. Před tím však provedeme jeden – jak říkal Albert Einstein – myšlenkový experiment (také slíbený ve výše uvedeném příspěvku), na němž ukážeme, do jakých absurdností by bylo možno dospět na základě přijetí názoru, že tridentská mše sv. byla fakticky určena jen pro několik století následujících po tridentském koncilu. Jde o tak zvaný důkaz sporem: zatím co obvykle nějaké tvrzení vyvracíme tak, že ukazujeme protipříklady, které toto tvrzení negují (což jsme dělali i ve výše citované části), v důkazu sporem se na takové tvrzení „podíváme z opačné strany“, totiž na chvíli přijmeme, jako by bylo správné, a ukážeme, že z něho v tom případě vyplývá zjevná absurdnost. Tedy konkrétně: Co bychom byli oprávněni ještě tvrdit, kdybychom přijali myšlenku, že tzv. tridentská mše byla „šita na míru“ barokní době a dobám k ní přilehlým?
Thomas Cranmer (1489-1556).
Krátce před tridentskou reformou žil v Anglii Thomas Cranmer, teolog, který se nejvíce ze všech svých současníků zasloužil o teologické a právní stránky odpadu Anglie od katolické církve (včetně přijetí tehdy teprve kontinentálních protestantských bludů, jako odmítnutí reálné přítomnosti Kristovy v Nejsvětější svátosti, klášterního života, kněžského celibátu, papežství, latiny a vztahu se svatými). Za jeho života (kolem poloviny 16. století) byla v Anglii provedena liturgická reforma, na které se jako už ženatý „arcibiskup“ anglické církve významně podílel, a tak bývá spojována s jeho jménem. V té době ještě zbývalo dvacet let do mešního řádu promulgovaného v tridentské reformě, a tak se „Cranmerova“ reforma neuplatnila na něm, nýbrž hlavně na mešním řádu zvaném salisburský úzus, který byl v Anglii praktikován nejčastěji. Ten se „tridentskému“ v mnohém podobal, nebyl však s ním zcela shodný (celý je velmi důkladně uveden např. v [1], i když tam jsou asi dvě bezvýznamné změny, provedené americkými pravoslavnými křesťany, kteří – jakkoliv to zní překvapivě – tento ritus přijali pro svou potřebu). Pozorujme, jak byl změněn „Cranmerovou“ reformou (s jejím výsledkem se lze seznámit např. v [2]).
Žalm 42 (Iudica) existoval v salisburském úzu jako soukromá modlitba celebranta před mší svatou, a u oltáře pak stupňové modlitby normálně pokračovaly jako v tridentském ritu – dvojím vyznáním vin (celebranta a asistence) doplněným také dvojím Misereatur atd. V Cranmerově reformě byly stupňové modlitby zcela odstraněny, stejně jako navazující modlitby vedoucí k polibku oltáře. Podobně byly odstraněny mezizpěvy před evangeliem (graduále, traktus atd.). Při obětování se v salisburském úzu obětní dary připravovaly už během zpěvu stupňových zpěvů před čtením evangelia, a tak z modliteb známých z tridentské mše svaté uplatnila při obětování jen ta první (Suscipe sancte Pater…); avšak i ta byla v Cranmerově reformě odstraněna. V téže reformě byl odstraněn i římský kánon a nahrazen výběrem z několika textů od něho odlišných. Tři roky po zavedení první fáze reformy bylo ustanoveno, že lid bude dostávat chléb do rukou a bude přijímat i z kalicha, a to – podle lokálních zvyklostí – na kolenou nebo vstoje. Závěrečné evangelium (Prolog sv. Jana) bylo v salisburském úzu stanoveno pro případy, když nenavazovaly hodinky a celebrant se vracel od oltáře – v Cranmerově reformě bylo zcela odstraněno, stejně jako modlitba Placeat tibi.
Podobností s pokoncilovou reformou je tedy víc než dost a při podrobnějším porovnání textů, které byly sice zachovány avšak kráceny jak Cranmerovou reformou tak reformou z r. 1969 bychom našli další shody (viz např. [3]). Stačí však zůstat u těch výše vyjmenovaných: porovnáme-li je, pak – kdybychom přijali povrchní odsudek, že tridentská liturgická reforma byla vhodná jen pro dvě až tři století po ní následující – došli bychom stejnou logikou k závěru, že reforma Cranmerova, téměř soudobá s tridentskou, byla také vhodná jen pro dvě až tří následující století (abstrahujme od toho, jak to s ní opravdu dopadlo), a liturgická reforma po druhém vatikánském koncilu, tím, že je podobná reformě Cranmerově, je tedy také vhodná jen pro tutéž dobu. Při tom je prezentována jako přizpůsobení eucharistické liturgie člověku dvacátého století. Logika je neúprosná: buď tedy přijmeme fakt, že pokoncilová mše sv. byla svou podobností vhodná právě pro stejnou dobu jako tridentská resp. Cranmerova a jsme ve sporu s dnešními vyhlášeními o ní (nadto je absurdní dělat reformu kvůli přizpůsobení se době od 17. to 19. století), anebo musíme přijmout, že pokoncilová reforma je a současně není vhodná pro žádnou dobu po tridentské reformě. Připadá vám to absurdní? Pak ten důkaz sporem je tedy dokončen.
Stáří odstraněných příležitostí obsažených v tridentském liturgickém kalendáři
Kdo zná tridentský ritus, tomu budou v pokoncilovém ritu chybět některé zvláštní příležitosti, spojené obvykle i s vlastními mešními formuláři a s výjimečnými úkony při mši svaté (např. s více čteními nebo procesím). Tak chybí čtveřice suchých čili kvatembrových dní (v adventu, v postě, ve svatodušním týdnu a v září). Ony formálně nechybí, v Novus ordo sice jsou, v liturgických knihách však bývají těžko identifikovatelné (např. v [4] se jako samostatné celky vůbec nevyskytují), a o tom, zda a kdy je celebrovat, rozhodují biskupské konference, takže v ČR jako by nebyly. Při tom existovaly v Římě už v době před sv. Řehořem Velikým, tj. jistě tisíc let před tridentskou liturgickou reformou ([5], str. 277-284).
Po dlouhém přerušení liturgické praxe se někomu může jejich název plést s podobným jménem „prosebných dní“ nebo též „křížových dní“, které také byly v tridentském liturgickém kalendáři, avšak nejsou to suché dny. Rozeznávají se „menší“ prosebné dny (Litaniae minores nebo Rogationes), stanovené na pondělí až středu před slavností Nanebevstoupení Páně, a „větší“ prosebný den (Litaniae maiores) stanovený na 25. dubna. Ten existoval v Římě také již před epochou sv. Řehoře Velikého ([5], str. 263). Ty „menší“ prosebné dny se tak nazývají, protože v oblasti Říma se ujaly až později (menší je v tomto kontextu chápáno jako mladší), ovšem v Galii existovaly prakticky od samého začátku středověku ([5], str. 264). Suché i prosebné dny mají tedy vrcholně daleko k tomu, aby byly považovány za nějak vykonstruované tridentskou reformou pro příští dvě tři století.
Srovnatelně starobylá je doba předpostní, která začíná v neděli nazývané Nedělí Devítník (Dominica in Septuagesima) a pokračuje přes následující dvě neděle, zvané po řadě První neděle po devítníku (Dominica in Sexagesima) a Druhá neděle po devítníku (Dominica in Quinquagesima), a dalšími dvěma dny (pondělí a úterý) před popeleční středou. Vnějškově se vyznačuje znaky kajícnosti – fialovou liturgickou barvou a absencí Gloria a aleluja. Tato doba odpovídá římské praxi existující již kolem roku 700 ([5], str. 240) a v tridentském kalendáři byla zahrnuta do fáze liturgického roku nazývané velikonoční dobou v širším smyslu.
Oktávy významných svátků existovaly v tridentském kalendáři ve větším počtu a někdy se vzájemně i překrývaly (např. koncem června, kdy k oktávu svátku Narození sv. Jana Křtitele přistoupil oktáv svátku sv. Petra a Pavla a někdy ještě oktáv svátku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova). Tradice zavádění oktávů je ovšem mnohem starší než Tridentský koncil: první zpráva o oktávu – zatím jen pro izolovanou příležitost – je z r. 355, krátce nato už pevně existoval oktáv Zjevení Páně a oktáv velikonoční, který se už za sv. Augustina chápal jako zcela normální složka liturgického roku. Brzy pak vznikly oktávy vánoční a svatodušní (ten dle některých odborníků mohl existovat už ve 4. století, v Římě zcela jistě od konce 6. století), o oktávu svátku sv. Petra a Pavla se ví už od 9. století a vznikaly další a další ([5], str. 367-368). Sv. Pius V., papež tak úzce spojovaný s tridentskou liturgickou reformou, formuloval předpisy, jak již v té době těžko únosný počet oktávů zmenšit, avšak výsledky se nedostavily. Rázný krok udělal až Pius XII. roku 1955, kdy omezil oktávy na tři, a to vánoční, velikonoční a svatodušní ([5], str. 368). Velikonoční doba, která až do r. 1969 zahrnovala ve svém závěru svatodušní oktáv, byla poté i ve svém ukončení zkrácena, neboť přes své více než tisícileté stáří byl i tento oktáv zrušen. Zkrácení vánoční doby (z 13. ledna na první neděli po 6. lednu) zde už jen připomeneme ale nebudeme blíže rozebírat, stejně jako rušení resp. slučování některých svátků svatých a jejich přesouvání.
Devět neděl před velikonocemi začíná liturgické období zvané předpostí či doba devítníková. Nový kalendář tuto dobu nezná. V tradičním kalendáři je však pevně zakotvena a má svůj význam. Pro bližší seznámení s tímto obdobím církevního roku a jeho pochopení by měl posloužit tento článek.
Doba předpostní je ve formě, v jaké se nám zachovala dodnes, stará již více než tisíc let. Leč v novém uspořádání církevního roku se již nevyskytuje. Příležitost mít účast na její hlubokosti a kráse se nám tak naskýtá již jen v místech, kde se slouží tradiční mše svatá, neboť ta je vždy spjata a s tradičním liturgickým kalendářem. Pro dnešního věřícího, který se znovu seznamuje s poklady katolické liturgické tradice, je tak tato doba něčím novým a neznámým. Na následujících řádcích se pokusíme původ, význam a důrazy této doby vysvětlit. Doufáme, že tak pomůžeme i k jejímu plodnějšímu prožití.
Co je doba předpostní
Doba předpostní (též předpostí, doba devítníková či lat. Septuagesima) sestává ze tří neděl před samotným postem. Tyto neděle se nazývají po řadě neděle Devítník, první po Devítníku a druhá po Devítníku. Název ten jednoduše z toho, že Devítník je 9. nedělí před velikonocemi. V latině se tyto neděle nazývají Septuagesima, Sexagesima a Quinqagesima, což česky znamená sedmdesátý, šedesátý a padesátý – totiž den před velikonocemi. Toto zaokrouhlené počítání (ve skutečnosti jde vlastně o 63., 56. a 49. den před velikonocemi) bylo asi zavedeno z řecké východní praxe.
Význam a důrazy doby předpostní
Devítníkové období je úvodem do vlastní doby postní. Období 40denního postu je hlavním úsekem roční duchovní obnovy. Předpostní doba nás na tento půst připravuje, abychom jej pak co nejlépe zužitkovali. Číslo 70 připomíná 70leté zajetí Židů v Babylonu. Církev nám chce po 70 dní v roce připomínat naše otroctví pod mocí ďábla a probudit v nás tak touhu po našem pravém domově – nebi.
Texty mešní liturgie v nedělích doby předpostní v nás křísí vědomí hříšnosti a připomínají nám nutnost mravní obnovy. Je zde také patrné spojení s přípravou katechumenů, kteří mají být o velikonocích pokřtěni.
O Devítníku čteme z listu sv. Pavla Korintským o běhu a boji o závod. Tak běžte, volá apoštol, tak bojujte, abyste dosáhli koruny nepomíjitelné. Evangelium pak vypravuje podobenství o dělnících na vinici, čímž nám připomíná, abychom i my pracovali pilně na spasení své duše pokáním a sebezapíráním. Devítník byl též dnem volby čekatelů křtu, dnem povolání na závodiště spásy, na vinici Páně. Hlavní mešní modlitba má ráz kajících modliteb velké litanie: „Prosby lidu svého, prosíme, Pane, dobrotivě vyslyš, abychom, kteří spravedlivě za hříchy své trpíme, pro slávu jména tvého milosrdného osvobození dosáhli.“
V první neděli po Devítníku pak sv. Pavel v epištole praví, že se nechce chlubiti, než svými slabostmi. Tím nám Církev připomíná, aby také každý z nás byl pamětliv svých slabostí a křehkostí a připravoval se tak k času postnímu a k pokání. Evangelium této neděle pak v podobenství o rozsévači ukazuje překážky, které stojí v cestě pravému obrácení a pokání – nestálost, zatvrzelost srdce a přílišné starosti o věci světské.
V druhé neděli po Devítníku po dalším z textů sv. Pavla (tentokrát o lásce, která je základem každého polepšení a bez níž není spásy) obrací v evangeliu Církev pozornost k našemu vykoupení. Příběh vyléčení slepého žebráka poukazuje k Tomu, jenž léčí i slepotu duchovní, zaslepenost rozumu a srdce. První podmínkou pokání je poznání své chyby; ve slepém žebrákovi má každý vidět sebe a poznat, u koho jediného má hledat vyléčení.
Taktéž vnější forma liturgie se s příchodem doby předpostní mění. Ve mši se vypouští radostný chvalozpěv Gloria, zelenou barvu naděje střídá barva fialová – symbol kajícnosti a usebranosti. Nezaznívá radostné Aleluja, místo něj se před evangelium vkládá vážný zpěv zvaný Traktus.
Původ doby předpostní v Církvi
Za starých časů nezačínal 40denní půst všude stejně v tentýž den. Jelikož na Orientě není ve zvyku se postit o sobotách, začínala tam postní doba dříve. Poutnice Etherie např. píše, že v Jerusalemě se na velikonoce věřící připravovali osm týdnů. Ještě dříve půst začínal tam, kde se věřící nepostili ani ve čtvrtek, nebo tam, kde se odděloval půst Svatého týdne od ostatního svatopostního času, jak tomu bylo v Antiochii. Tyto orientální zvyky měly pak svůj vliv i na Západ. Církev pak stará jména těchto neděl zachovala i po pozdějším ustanovení, aby 40denní půst začínal všude stejně, tzn. 46 dní před Velikonocemi (bez nedělí tak 40 postních dnů).
Co se tvorby devítníkové liturgie týká, pak se v ní uplatnilo více vlivů. V dnešní formě je stará asi 1000 let. Liturgie devítníkových neděl pravděpodobně souvisí s kajícími průvody v 6. století do chrámů sv. Vavřince, sv. Petra a sv. Pavla a s bohoslužbou za odvrácení pohrom, které v tehdejší době vinou barbarů zmítaly Itálii. Ještě více byly texty ovlivněny již zmíněnou přípravou katechumenů.
Konečně svou roli sehrály i světské zábavy a rozpustilé veselosti, které se ve dnech před sv. postem odehrávaly jako zbytky pohanských slavností (tzv. Bakchanalia) na počest pohanskému bůžku obžerství a smyslné radosti. Církev tak naopak své dítky v době, kdy se světští lidé odevzdávali hříšným radovánkách, vybízela k boji s tělem, světem a ďáblem. V této souvislost později vznikly i tzv. 40hodinové pobožnosti – výstavy Nejsvětější Svátosti, které se právě odehrávaly na konci doby předpostní na zadostiučinění za mravní rozpustilost, která se v těch dnech projevovala. Již sv. Augustin napomínal věřící své doby těmito slovy: „Pohané dávají si v tyto dny dárky milostné, vy pak máte dávati almužny v tyto dny zloby; onino jásají prozpěvujíce písně veselé a hejřivé, vy se máte těšiti ze slova Božího; oni běhají po divadlech, vy máte spěchati do chrámů; oni se opíjejí, vy pak buďte střídmi a postěte se.“
Volně zpracováno dle:
ThDr. František Cinek: Mše svatá v bohoslužebném řádu církevního roku (Olomouc 1931)
Bohumil František Hakl: Liturgika, o posvátných dobách svaté katolické Církve, čili Slavností kruh v roce církevním. (Praha 1895)
Doba předpostní je ve formě, v jaké se nám zachovala dodnes, stará již více než tisíc let. Leč v novém uspořádání církevního roku se již nevyskytuje. Příležitost mít účast na její hlubokosti a kráse se nám tak naskýtá již jen v místech, kde se slouží tradiční mše svatá, neboť ta je vždy spjata a s tradičním liturgickým kalendářem. Pro dnešního věřícího, který se znovu seznamuje s poklady katolické liturgické tradice, je tak tato doba něčím novým a neznámým. Na následujících řádcích se pokusíme původ, význam a důrazy této doby vysvětlit. Doufáme, že tak pomůžeme i k jejímu plodnějšímu prožití.